CHEMICKÝ PROCES SPALOVÁNÍ VELKOKAPACITNÍ BIOMASY

Biomasa je často označována jako “uhlík” a v širokém slova smyslu je to pravda, ale bohužel je zde také spousta dalších molekul, které činí “čisté” spalování obtížnější. I kdybychom spalovali čistý uhlík, stále bychom měli určitou míru znečištční kvůli neúplnému spalování ve formě oxidu uhelnatého a sazí. Navíc teplo spalovacího procesu způsobí reakci mezi kyslíkem a dusíkem ve vzduchu, což vede k tvorbě oxidů dusíku.

Nekarbonové molekuly v palivu mají každý svůj vlastní účinek i na emise. Nejdůležitější z nich jsou dehtové sloučeniny, které, pokud nejsou zcela spálené, mohou být vypouštěny jako těkavé organické sloučeniny, z nichž některé mohou kondenzovat, a jsou vytvářeny určité částice

Minerály přítomné v palivu se obecně změní na popel, z nichž některé mohou být uvolněny jako prach. Biomasa vyrobená z kmenových produktů, jako je sláma, také obsahuje navíc chlor, který má rovněž dopad na emise.