Navíc se tyto znečišťující látky mohou nacházet v plynné, kapalné nebo pevné fázi, přičemž většina katalyzátorů používaných pro tuto aplikaci umožňuje pouze oxidaci znečišťujících látek v plynné fázi.

Naštěstí se při oxidaci organických znečišťujících látek uvolňuje teplo (tzn. je exotermická). Katalyzátor nejprve začne fungovat (slangově se “rozsvítí “) s těmi znečišťujícími látkami, které mají nejnižší teplotu reakce (přibližně 225 °C), a pak se díky probíhajícím rekcím postupně zahřívá.

Zvyšující se teplota umožňuje doreagování dalších znečišťujících látek, které díky zahřátí plynu přešly do plynné fáze. Další reakce uvolňují další teplo a tak dále v kruhu. Z tohoto důvodu dobře fungující katalyzátor často žhne do červena.

Jakmile teplota dosáhne přibližně 600 °C, všechny organické látky (bez ohledu na to, v jaké fázi se nacházejí), které dosud odolávaly katalytické oxidaci, jednoduše shoří. Proto se katalyzátory používané v kamnech na biomasu často označují jako “katalytické spalovače”.

Navrhnout účinná katalytická kamna na biomasu neznamená jen začít se standardním modelem a vložit do kouřovodu katalyzátor.

Dobře navržená katalytická kamna pro spalování biomasy využívají teplo získané z katalytické oxidace na katalyzátoru jako součást svého výkonu, místo toho, aby jej mařila v komíně, a také zajišťují, aby katalyzátor pracoval při dostatečně vysoké teplotě, tak, aby spálil veškeré saze, které se na něj usadí.

Tato problematika je poměrně složitá, ale společnost Whitebeam nabízí pokyny, rady a tipy, které pomáhají výrobcům kamen, kteří tuto technologii neznají.

Prozkoumejte další informace o znečišťujících látkách ve spalinách vzniklých spalováním biomasy v lokálních topeništích a o tom, jak je lze minimalizovat: